Moravskoslezský kraj láká návštěvníky na atraktivní památku – zámek Nová Horka u Studénky. Letos se dostal jako Neobjevený skvost do finále v krajské soutěži o Cenu cestovního ruchu. Pro veřejnost se otevřel loni v září, v běžném návštěvnickém režimu je ale přístupný až od 1.června. Jeho návštěvu byste si rozhodně neměli nechat ujít.
Krásu zámku Nová Horka mohou lidé ocenit až teď. Do roku 2016 – téměř 70 let v něm totiž sídlilo postupně několik sociálních ústavů .V posledních letech, kdy jej má ve správě Muzeum Novojičínska, prošel rozsáhlou rekonstrukcí, veřejnosti je přístupný teprve od loňského podzimu. Zámek ale není jen tato budova – je to celý areál s parkem, v okolí s přírodní rezervací Kotvice.
Zdeněk Krajcar, kastelán: „My se snažíme upozorňovat nejen na zámek, ale i na na ten širší kontext, na jeho okolí. Je to i proto, že zámek je barokní perlou Poodří, a baroku bylo vlastní propojování interiéru a exteriéru.“
Svou výraznou stopu v Nové Horce zanechal starobylý rakouský rod Vetterů.Ten ji koupil ve druhé polovině 17. století s původní tvrzí, kterou kolem roku 1742 tehdejší majitel Karel Vetter přestavěl na reprezentativní barokní sídlo.
Petra Konečná, průvodkyně: „Hrabě opravdu holdoval všemožným společenským událostem, na zámku v té druhé polovině 18. stol. probíhaly četné hostiny, bály, bankety, dokonce hrabě zaměstnával zámeckou kapelu a Nová Horka byla oblíbeným místem šlechtických radovánek, říkalo se jí dokonce „malá Vídeň“.
Svědkem rušného společenského života nepochybně byla salla terrena s bohatou freskovou výzdobou, která vznikla kolem roku 1760 a pochází od neznámého autora.
Rodině Vetterů patřila Nová Horka téměř tři sta let, až do konce druhé světové války. Pak zámek na základě Benešových dekretů připadl státu, Posledních pět let je ve správě Muzea Novojičínska. Tato expozice seznamuje s přírodním životem ve zdejší Chráněné krajinné oblasti.
Petra Konečná, průvodkyně: „Tzn. můžete si tu prohlédnout obyvatele Poodří, od fauny přes flóru, ptáky, broučky, bylinky atd.“
Prohlídková trasa ukáže mimo jiné zámeckou knihovnu se starými tisky. K nejhezčím částem zámku patří kaple Povýšení sv. kříže. Původní barokní vybavení zničil požár – to současné pochází z druhé poloviny 19. Století.
Zdeněk Krajcar, kastelán: „Ale máme tady barokní oltář, který pochází z jiného zámku – v Odrách. Po jeho demolici se zachoval tento krásný barokní skvost. Bohužel oltářní obraz se nedochoval, ale prvky ryzího baroka tu vidět můžete.“