Ukončení těžby černého uhlí na Karvinsku ohrožuje pracovní místa ve firmách, které těžební společnosti OKD dodávají služby nebo s ní obchodují. Moravskoslezský kraj založil odbornou skupinu Tasks Force OKD a ve spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou a Svazem průmyslu pomůže firmám po ukončením těžby zůstat v regionu a dál dávat lidem práci.
„My jsme řešili, co vlastně bude s OKD a co bude s celým tím koloběhem kolem OKD, protože OKD je jedno kolečko v soukolí, ale kolem je ten zbytek. Stát se velmi dobře postaral o ty samotné pracovníky OKD, protože polovinu poslal do důchodu a polovinu zaměstnal někde na DIAMU. Problém je to, co je na tom navázáno: od paní, co prodávala v trafice na Darkově až po firmu, která dodávala lidi na čelbu. Tam stát řekl: to nás nezajímá, ať si to řeší sami,“ říká Jakub Unucka, náměstek hejtmana MSK
Prvním krokem bylo zajištění relevantních dat, kolika lidí se útlum OKD vlastně doopravdy týká a co
pro postižené firmy může kraj udělat. „My jsme jako kraj řešili, co to vlastně bude znamenat. Tím, jak nemáme přístup k datům, vycházeli jsme z běžně dostupných zdrojů, ze kterých vyplývá, že OKD utratilo každý rok nějakých 10 miliard na nákup od té paní v té trafice až po firmu Zeppelin, která zaměstnává 250 lidí. A když si přeberu 10 miliard, které budou na trhu chybět, tak z toho nějaké dvě miliardy dodat. A když to podělím průměrnou mzdou, tak nám vyšlo, že nějakých pět tisíc míst může být v ohrožení,“ míní Jakub Unucka.
Tyto předběžné počty se díky dotazníkovým šetřením ukázaly jako správné, některé údaje byly zase
zcela nečekané. „Nás překvapilo, že to nebudou ani ti úplně nekvalifikovaní házeči lopatou ani ti úplně špičkový pracovníci, ale hodně dobře technicky vybavení pracovníci, co umí dobře s nějakým strojem atd,“ doplňuje náměstek.
K řešení situace může firmám pomoci například nabídka účasti na podnikatelské misi do Austrálie,
Brazílie nebo Ruska, kde se stále těží. Dalším východiskem může být práce pro stát. „Když to spočítám, tak Správa železnic tady má za 20 miliard montovat koleje v centru Ostravy, za dalších 10 miliard má stavět druhou kolej do Frýdku Místku a za dalších deset miliard elektrifikovat z FM do Frenštátu a Státní fond dopravní infrastruktury tady má stavět kupu dálnic, obchvat Mošnova atd. V podstatě tady je nějakých 50 miliard, které se mají v dalších pěti letech tady v kraji proinvestovat ze státního.“
Důležitá je koordinace veřejných investic státních organizací tak, aby se na nich podílely firmy, postižené útlumem OKD. „Kraj teďka připravil novou metodiku zadávání krajských veřejných zakázek a budeme na zakázky pod šest milionů oslovovat pouze ty firmy, které jsou postiženy koncem OKD. Pokud se nikdo nepřihlásí, tak to pustíme na trh pro ostatní firmy. Máme to zatím na dva roky. Pevně věřím, že se k tomu přidají další města jako Karviná, Ostrava, Orlová a že se k tomu přidá i stát.“
Dalším z aktuálních projektů MSK, zaměřeným tentokrát na zdraví, je zdokonalování očkovacích
center. To v havířovské nemocnici by se díky chytrým technologiím mělo stát nejmodernějším v
republice. „Když jsem se byl očkovat já, moje žena i maminka tak bylo jasné, že očkovací centra to zvládají v době, kdy tam ještě třeba není tak moc lidí, ale pokud ty kapacity budou větší a budou fronty, tak to nemůže fungovat. Zamysleli jsme se nad tím, jak to více zefektivnit, a přišli jsme na takový jednoduchý proces, který se používá dnes a denně všude. Ve vlaku ukážu QR kód průvodčímu a jsem vyřešený. Takže jsme se dohodli s firmou Reservatic, která dělá ten rezervační systém. Součástí SMS a mailu bude QR kód, já bych mohl přijít, pípnou, mělo by to najít, že to je Unucka, mělo by to skočit na správné políčko, kde pouze obsluha zadá, jestli na čepu je Pfizer nebo Moderna nebo kdo dneska je ten vyvolený,“ popisuje Jakub Unucka.
Chytré technologie vstupují i do mnoha dalších procesů, například do uskladnění vakcín. „V té nemocnici, když jsme třeba v Havířově, tak tam je spousta dalších věcí, ať už to je, že čidla v ledničce nejsou přes SIM kartu, která je drahá, máme je přes internet věcí, což je moderní síť, která je zdarma. Takové to povídání si strojů mezi sebou. V případně že dojde k poklesu teploty, tak to vrchní sestře pípne a když vrchní sestra neodpoví, tak to pípne primářovi, když se neozve, pak to řediteli, že tam má nějaký problém.“
Aktuální je také řešení finanční i ekologické zátěže při likvidaci biologicky kontaminovaného odpadu, který vyprodukují nemocnice. Odpad se nyní upravuje v havířovské a frýdeckomístecké nemocnici přímo ve speciálních hygienizačních jednotkách. „Pokud se tyto věci proženou takovou velkou
mikrovlnkou, která v tom spálí veškeré ty breberky, které tomu vadí, tak potom se z toho stane běžný komunální odpad, který se může dát na skládku do Hrušova nebo se dá spálit v běžném kotli ve spalovně. Tak jsme do dvou našich krajských nemocnic do Havířova a Frýdku-Místku pořídili tu ´velkou mikrovlnku´, ve které se ten nemocniční odpad zpracuje a rázem je z něho normální odpad,“ dodává Jakub Unucka, náměstek hejtmana MSK.
Podle náměstka je využívání chytrých technologií ve skutečnosti mnohdy jednodušší, než by se mohlo zdát. „Já si myslím, že chytrá řešení nejsou pouze v nějakém šíleném IT. Pouze se to chce trošku zamyslet nad tím, co tady děláme, aby to mělo hlavu a patu. Potom to chytré ani nemusí být založené na IT, ale je to řešení řekněme selského rozumu.“