Řidiči v Moravskoslezském kraji dokážou zachovat klid i v situaci, kdy se jim na zadek auta „lepí“ jiný vůz. Celkem jde až o dvě třetiny řidičů (66,7 %). V celorepublikovém průměru v takové chvíli neztrácí klid jen asi polovina řidičů. Regionální rozdíly v prohřešcích, kterých se řidiči při jízdě dopouštějí, vyplynuly z rozsáhlého průzkumu, jejž v rámci kampaně Agresivita zabíjí iniciovala Česká asociace pojišťoven. Partnery kampaně, zaměřené na prevenci agresivního chování řidičů, jsou Policie České republiky a Besip.
Ačkoli zůstávají řidiči v Moravskoslezském kraji v některých situacích klidní, neplatí to pro záměrné zrychlování, pokud se je někdo pokouší předjet. V takovém případě přidá plyn více než pětina řidičů, což je druhý nejhorší výsledek v republice. Častěji takto reagují jen řidiči v Ústeckém kraji. Zároveň je v Moravskoslezském kraji největší procento těch, kteří v autě velmi často troubí. Velká část dotázaných si také občas „uleví“ verbálními projevy či nadávkami. Celkem se jedná o 27 procent řidičů, což patří mezi vyšší čísla napříč kraji.
foto: ilustrační
„Záměrné zvyšování rychlosti jízdy v okamžiku, kdy je řidič předjížděn, je velice nebezpečné. Těžko určit důvod, proč toto někteří řidiči dělají. Již samotný manévr předjíždění je velice náročný a nebezpečný a mnoho řidičů jej podceňuje. Řidič, který předjíždí, s takovým chováním nepočítá, má manévr předjíždění vymyšlen a v okamžiku, kdy se mu zkracuje prostor pro bezpečné zařazení se zpět do svého jízdního pruhu, se dostává do stresové situace a hůře odhaduje rychlost i vzdálenost vozidel. Každopádně se jedná o velice nežádoucí chování!“ říká Pavel Blahut, krajský koordinátor Besip MD pro Moravskoslezský kraj.
Ačkoliv jsou agresivní projevy na silnicích extrémně nebezpečné, za určitých okolností je ochotno je tolerovat 46 procent dotázaných. „Ochota českých řidičů omlouvat své prohřešky za volantem tím, že si to okolnosti žádají, je neobyčejně vysoká,“ komentuje výsledek dotazníkového šetření výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.
Platí také, že jednotlivým prohřeškům přikládají lidé různou závažnost. Zatímco například nedodržování bezpečné vzdálenosti, předjíždění na poslední chvíli, vybržďování či záměrné nedávání přednosti hodnotili dotazovaní jako velmi rizikové, troubení, křik a agresivní gestikulaci za nebezpečné nepovažuje téměř nikdo. Nicméně i tyto zdánlivě neškodné projevy mohou mít nedozírné následky.
Tomáš Neřold, vedoucí oddělení Besip Ministerstva dopravy: „Chcete-li dát například vytroubením jiného řidiče najevo, že má uhnout z cesty nebo vyrazit do křižovatky, protože už blikla zelená, je třeba si uvědomit, že to může vyvést z míry nejen daného řidiče, ale také všechny okolo. Lidé se začnou rozhlížet všude kolem, čímž ztratí pozornost, nebo náhle strhnou volant ke straně. To všechno jenom zvyšuje riziko, že někdo udělá skutečnou, fatální chybu.“